Cíle lekce

Pozornost můžeme chápat jako nástroj našeho vědomí. Čím je nástroj lepší, tím lépe jej dokážeme využívat. Probuzení Kundaliní znamená, že se s její zvyšující silou ladí naše vědomí na mnohem jemnější úroveň tak, abychom v našem vědomí mohli vnímat mnohem jemnější úroveň své bytosti … aby to byla naše vědomá zkušenost. Se zjemňováním vědomí se zjemňuje také naše pozornost. Postupně dokáže lépe a lépe vnímat subtilní centra a jejich propojení, reflektovat jejich stav, případné problémy a díky pozornosti se blokády a různé potíže mohou dát do pořádku.

Stejně jako pozornost dokáže pronikat do celého našeho jemného systému, tak zároveň stav jemného systému má zásadní vliv na kvalitu pozornosti. Nejen tedy to, co je v našem životě právě důležité, jako naše vztahy s druhými, naše zaměstnání, naše zájmy, ale i to, co se právě děje, nejen to všechno ovlivňuje, kam a jak se váže naše pozornost. Ale právě stav našich jemných center, celého jemného systému tomu všemu dává společný základ. A tento základ je pevný podle míry probuzení naší Kundaliní, která dává sílu tomu, jak se naše jemné vědomí a celá jeho ohromná výbava promítá do našeho běžného vědomí. A zmíněný základ, to je naše vyrovnanost, naše vnitřní síla, spokojenost, ale zároveň dynamika … a mnoho dalšího, co se spojuje v to, jak cítíme, že náš život má smysl, jaký máme pocit naplnění.

Nad svojí pozorností bychom tedy měli mít kontrolu, když je pro nás tak důležitá. Pozornost musí zvládat hodně interakcí našeho vědomí během celého dne, ale jde o to, abychom ji průběžně vyživovali silou jemného vědomí, silou Kundaliní, aby se nevyčerpávala, neslábla a nestávala se prostředníkem k oslabování našeho nitra, a tak oslabovala fungování celé naší bytosti. V tom nejlepším případě to vede k naší únavě, ale dále k různým dysfunkcím v našem jednání, chování, vnímání, až k poruchám na úrovni fyzické, emoční či mentální.

Pro starost o naši pozornost se tedy budeme pokoušet postupně se naučit pozorovat – jako by z pozice pozorovatele – co naše pozornost dělá. A když se tak dokážeme na chvilku zastavit, zůstat v klidu a zaměřit pozornost dovnitř, na Kundaliní, můžeme pomoci své pozornosti, aby se průběžně relaxovala a s pomocí Kundaliní regenerovala. Máme na to jednoduché cvičení pozornosti „Pozornost 3 x 7 nebo 3 x 3“. Je popsáno na doprovodném listu ke stažení v záložce „Texty“.

Z přednášky Šrí Mátadží o pozornosti

Pozornost, kterou máte, je jedinou cestou k poznání skutečnosti. Vaše vlastní pozornost je důležitá, ne pozornost druhých nebo vaše pozornost na druhých. Tomu musíte jasně rozumět. Jestliže rozumíte tomu, že všechno máte přijmout vy, pomocí vaší pozornosti, abyste se pozvedli na vyšší úroveň, bude to fungovat.

Pozornost je tedy úplným obrazem vaší bytosti. Je to úplný obraz - to je pozornost. Úplný obraz vaší bytosti je pozornost. Nakolik jste do toho vnikli, nakolik jste to objevili, jak dalece jste ji zlepšili - to je jiná věc.

Je jako plátno; můžete říct, že je jako plátno, které je roztažené pro promítání filmu, a jakékoli sklony vaše pozornost má, nebo můžete říct, jakým směrem se pohybuje, promítá se na tomto plátně. Nevím jaké je slovo pro „vritti“ v angličtině. Není to sklon, ale člověk se stává náchylný k něčemu, nebo jeho pozornost je přitahována k něčemu. Naše pozornost je tedy jen čisté, úplně čisté plátno a nejprve na ni působí tři guny (principy tří hlavních drah našeho jemného systému). A tyto tři guny k vám přichází, jak víte, jedna z minulosti, jedna z vnímání budoucnosti a jedna z přítomnosti. Všechny vaše zážitky, týkající se nějaké věci nebo příležitosti, jsou zcela zaznamenány ve vaší paměti. Například když vidíte černou barvu, všechno, co má černou barvu, se zaznamená ve vaší paměti. Jakmile uvidíte černou barvu, dost z toho se vám vybaví. To znamená, že jakmile to ve své pozornosti uvidíte, pozornost se smíchá nebo můžete říci, že se obarví všemi vzpomínkami, které souvisejí s černou barvou. A pak vaše konání probíhá podle toho, jak je ovlivněna vaše pozornost.

Nebo: když máte nějaké myšlenky na budoucnost, o které předem uvažujete nebo přemýšlíte - například myslíte na někoho, že když ho potkám, řeknu mu toto. Jakmile toho člověka potkáte, vaše pozornost vynese na povrch tyto myšlenky, které se ho týkají, a vy se podle toho k němu začnete chovat. Je to ve vás všechno uloženo, ať už se to týká budoucnosti nebo minulosti - vystoupí to na povrch z pozornosti tímto vybavovacím procesem, který závisí na tom, kam směřuje vaše povaha, kam jste taženi; to se nazývá vritti, ale nevím, jak to nazýváte v angličtině: k čemu máte sklony. Vritti je velmi neutrální slovo. Neznamená nic špatného. Znamená, kam jste přitahováni. Vritti znamená povahu, kterou jste taženi. Ať je vaše povaha jakákoli, jedná podle toho. Například, když uvidíte člověka, který jde, řekněme poslepu, nevidí. Někdo se na takového člověka možná rozčílí. Jiný může k takovému člověku cítit lítost. Třetí k němu přistoupí, aby mu pomohl. To je vritti, povaha, kterou jste si rozvinuli pomocí tří gun. Proto se pozornost s vámi ztotožňuje.

Vezměme si případ někoho, kdo byl dříve posedlý. Nyní, když přišel do sahadža jógy, jeho posedlost zmizí. Ale v jeho mozku zůstává vzpomínka, že byl posedlý a tato vzpomínka v něm převažuje, převažuje levá strana. Pak tato vzpomínka přetrvává, a jakmile tento člověk přijde do styku s někým, kdo měl něco společného s jeho minulou posedlostí, zapadne to do sebe a všechno se začne vracet, vystupovat a vy si myslíte, že jste znovu posedlí. Je to vzpomínka, která vám to dává, je to mýtus. Je to vzpomínka, která vám říká: „Jsi znovu posedlý.“ Děje se to, protože je oslabená vaše levá strana, to znamená, neustále žijete ve vzpomínkách - vaše paměť je silnější než vy. Kdybyste dokázali být silnější, než je vaše paměť, nic by vás nemohlo posednout.

Ale poté, co získáte realizaci, stále ještě nejste ztotožněni s tím stavem mysli, ve kterém vidíte své ego a superego jako mýty. Stále ještě jste chyceni do svého ega a superega, a proto je vaše pozornost stále ve zmatku. Čistě jednoduchým způsobem pozornosti vidí nevinné dítě všechno v pratjakša, to znamená prostřednictvím přímé zkušenosti, protože nemá paměť. Takže si musí spálit ruku, aby cítilo, že to pálí. Musí se dotknout něčeho studeného, aby vědělo, že je to studené. Jeho paměť ještě není vybudována. Žije tedy v současné zkušenosti, ale tato současná zkušenost se stává pamětí. A jakmile se paměť pevněji vybuduje, celá osobnost je ovlivněna pamětí. Jejím prostřednictvím přicházejí všechny možné předsudky a zvyklosti. Co jste četli, dokonce celá atmosféra se vám může vybavit. Rozumíte? Někdy ucítíte určité mýdlo, nebo řekněme, růži, ke které si přivoníte, pak se vám vybaví všechny vzpomínky, kdy jste cítili tuto vůni růže, a můžete se cítit někdy povznesení, jindy možná velice nešťastní, ten stav může být jakýkoli. Takže možná se budete cítit šťastní nebo nešťastní, protože ať jste měli jakékoli zážitky, tak vytvořily vzpomínku. Tato vzpomínka vám mohla dát superego nebo vám mohla dát ego. Něco takového se může stát. Když to bylo ego a superego, potom když to bylo ego, jistě jste se cítili šťastní. Jestliže to uspokojuje vaše ego, cítíte se velmi šťastni. Jestliže ne, jestliže je to superego, jste-li tím stísněni, pak se cítíte nešťastni. Takže obojí, jak štěstí, tak neštěstí, jsou stavy, kde jste stále ještě v mýtu. Pořád existuje, pořád se ještě musíte dostat nad něj. Když se tedy cítíte šťastni kvůli nějaké situaci, měli byste vědět, že před realizací je to proto, že to dává vašemu egu podporu, aby se nafouklo. A když jste nešťastni, pak byste měli vědět, že se jedná o nějaké utiskování vašeho ega a vyvíjí se superego.

Obě tyto situace vám tedy nepomohou. Nepomohou vašemu růstu, ego i superego se tak moc vyvíjí, že jste vzdáleni od skutečného poznávání. Skutečné poznávání se zastaví, protože vaše pozornost je příliš zmatená. Tak na jedné straně, když se pohybujete na levé straně, vaše pozornost je propletená strachem, bolestí, neštěstím, beznadějí, sklíčeností. Na druhé straně, když jste příliš na pravé straně, stačí i trochu, začnete být povzneseni, podrážděni, panovační. Barvou levé strany je modrá a tato modrá barva se začíná měnit na černou. Zatímco na pravé straně je to ze začátku žlutá, světle žlutá nebo můžete říct zlatá, pak žlutá, pak oranžová a pak červená. Tak se na pravé straně dostáváte k agresivitě. Na levé straně se dostáváte do úplného stavu, dalo by se říci, entropie, nebo do stavu, kde jste sami od sebe odděleni v úplně strnulém stavu. Na jedné straně se tedy stáváte zcela chladnými, na druhé straně se stáváte zcela přehřátými. Obojí opět směřuje špatným směrem. Dokonce, i když je pozornost udržována v centru, pak, protože se jedná o něco velmi subtilního, nezůstane tam. Například, když chceme použít oheň, můžeme ho použít ke spálení domu. Stejně tak ho můžeme použít k vytvoření kouře. Ale můžeme také tento oheň použít správným způsobem, když ho použijeme ve správné míře k vaření jídla, k získávání světla. Když je ho příliš mnoho, může hořet jako velký oheň. Když je ho příliš málo, může kouřit.

Stejně tedy, když skutečně vyrovnáme řádným způsobem naše dráhy, stáváme se pak postupně pánem celé situace. Pozornost se nenechá vtáhnout do toho, co děláme nebo čemu rozumíme prostřednictvím našich vzpomínek nebo prostřednictvím našich zážitků nebo čehokoli jiného. A není také příliš tažena k pravé straně, že bychom se pokoušeli porazit nebo ovládnout někoho.

Díky Sebe-realizaci se vaše pozornost dostane výše a oddělí se od těchto vrstev, ze kterých tam tyto věci pronikají. Rozumíte nyní mému pohledu? Tyto vrstvy se dostávají výše. Pozornost se dostává výše. Na vyšší stupeň.

Musíte tedy vyrovnat obě strany a musíte být v centru, v rovnováze.

Člověk by se měl stát lehčím o všechen ten odplouvající náklad, protože jste zde, abyste pozvedli svou pozornost k vyššímu a vyššímu, takže vystoupíte až k bodu, kde se sjednotíte s pozorností Boha. Vaše pozornost je již osvětlena, protože prostřednictvím své pozornosti vidíte, co je s vámi v nepořádku, vidíte, co je v nepořádku s ostatními, a vidíte, jak dalece postupujete. Ale pokrok je zpomalen, protože nevíte, že pozornost je čistou formou, a všechno, co se dostává do pozornosti, je mýtem. Jestliže se postupně tohoto mýtu zbavíte, jestliže budete se vším zacházet jako s mýtem a nebudete záviset na tom, jestli jste nešťastní nebo šťastní, snadno uvidíte, jak to je, vaše pozornost se povznese a bude na mnohem vyšší úrovni, kde se upevní.

Rozdíl mezi osobou, která je realizovaná (pozn. Kundaliní takového člověka prošla sahasrárou a upevnila se tam) a která není realizovaná je tedy v tom, že pozornost, která vám předkládala mýtus jako skutečnost, nyní vzestoupila, je výše. Vidí, že je to mýtus, pozornost jasně vidí, že je to mýtus. A vy sami to vidíte a vy sami ho můžete odstranit. Samozřejmě vám musím pomoci, bezpochyby, a tvrdě na tom pracuji. Ale měli byste vědět, že mýty musí odpadnout, jinak nebudete růst. A nejlepší způsob, jak to udělat, je být v bezmyšlenkovém vědomí, protože jakmile překročíte tyto tři dráhy, stanete se bezmyšlenkově vědomými. Musíte překročit ádžňu a jakmile překročíte ádžňu a tím tyto tři dráhy, guny, dostanete se zcela do stavu, kde jste „gunatit“, jste nad gunami. Pak neděláte nic záměrně, ale věci se prostě dějí.

Co se ve skutečnosti při realizaci stalo - vaše Kundaliní se probudila a vzestoupila. Můžete říct jako malý, tenký vlásek - jeden vlásek. A ten pronikl vaší sahasrárou. A nyní do ní proudí milost. Jedná se ale o velice jemný pohyb, který se uskutečnil. Je to bezpochyby velice složitý pohyb, ale uskutečnil se. Dále jste jej ale nerozšířili. Vaše čakry jsou proniknuty pouze v centru, ale zbytek pozornosti je stále nedotčen. Je tak nedotčen, že dokonce necítíte, že vlásek pronikl. Nyní jej musíte rozšířit.

Rozviňte to, aby více pramínků Kundaliní mohlo stoupat a naše pozornost, která je v těchto centrech, se rozšířila. Rozšířením rozežene vše, co je mýtické na obou stranách. V každém centru máme naši pozornost, která je osvěcována v tomto centru světlem, které tudy prochází. Ale toto světlo je příliš slabé na temnotu, kterou jste nashromáždili.

Mistrovství vaší pozornosti přijde, když začnete vidět, že je to všechno mýtus, co vás rozrušuje. Je to všechno mýtus, který vás rozrušuje. Jednoduše ho odhoďte. Jednoduše ho odhoďte a pochopte, že jste věčnou pozorností. Že jste věčným životem. Že jedinou věcí, která vás od toho oddaluje, je nevědomost a tato nevědomost je příliš hloupá, aby pochopila, že jste přijali mýtus jako pravdu. Opusťte to, je to všechno mýtus. Budete překvapeni, jak se vaše pozornost pozvedne, a uvidíte všechny tyto nesmysly, které vás strašívaly nebo povznášely, že odpadnou a budete se nad tím jen usmívat. A pouze tehdy se budete plně radovat, protože vaše pozornost bude zcela ponořena do požehnání sebe sama.

stoupání kundaliní

Audio meditace k první lekci

pro upevnění probuzení Kundaliní jsou připraveny doplňující meditace. Doporučujeme si je projít v průběhu několika dní a poté teprve přejít k druhé lekci.

Co dělat, když opakovaně nedokážu držet pozornost během meditace v klidu uvnitř, ale má tendenci někam odbíhat?

Pozornost je natolik komplexní reflexí naší bytosti, celého našeho vědomí a toho, jak fungujeme, že její zlepšení nenastává obvykle ze dne na den. Je třeba naše důslednost a vytrvalost. K jejímu nejintenzivnějšímu posilování dochází v naší meditaci působením Kundaliní v bezmyšlenkovém stavu. Proto kdykoli zpozorujeme, že nám pozornost během meditace utíká, je třeba ji důsledně znovu a znovu podpořit například pohledem do plamene svíčky, aby se stabilizovala, uvolnila od toho, co ji odvádí. Další možností je pomoci si dlaní přiloženou na vrchol hlavy a mít přitom pozornost pod rukou, v nejvyšším centru. Nebo položit ruku na srdce a nechat pozornost proniknout k jemnému vědomí vlastního Já.

Jak nejlépe využít Kundaliní při zlepšování své pozornosti?

V každé meditaci Kundaliní působí a přitom pozornost zjemňuje a čistí. Naším zaměřováním pozornosti na Kundaliní, jakkoli se nám daří vnímat Kundaliní přímo nebo se třeba jen zaměřujeme do prostoru kolem páteře, kde Kundaliní proudí, tak už tím zaměřováním na něco tak jemného, jako je Kundaliní, se pozornost zjemňuje. Navíc ji můžeme žádat, například: „Matko Kundaliní, prosím, vyčisti / zlepši / posilni moji pozornost.“ Soustavnosti práce s naší pozorností můžeme docílit opakovaným zaměřováním se na Kundaliní i během dne. Nejenže to bude mít pozitivní účinky na fungování naší bytosti, ale proces zlepšování naší pozornosti bude stabilnější. Je k tomu možné také využít zmíněné techniky „Pozornost 3 x 7 nebo 3 x 3“.

Nebude moje pozornost vlivem meditace příliš pasivní a já tak nebudu moci normálně fungovat navenek?

Naopak. Meditací se pozornost zbystří a člověk tak své aktivity, ale například i pracovní úkoly dokáže dělat soustředěněji a efektivněji. Pozornost se svým zjemňováním zbavuje také různých zátěží a stává se uvolněnější a je schopna lépe vstřebávat nové věci a pak je tvořivě propojovat. A čím více Kundaliní je v našem vědomí a pozornosti, tím je snadnější relaxovat pozornost i při větší zátěži.